Fantasy literatura?

Od svých 14 let se zajímám o fantasy literaturu. Ani po mé konverzi se zájem moc nezmenšil. Je pravda, že si vybírám a nečtu kde co, ale i tak mám pro tento žánr slabost. Když se v mé práci řešilo, jak to, že katolík čte něco takového a neleží jen ve zbožné literatuře, uvědomil jsem si, jak dnešní šílený svět vnímá nás věřící. Vyhýbáme se všem radovánkám (ne, akorát chodím na pivo s lidmi, se kterými si rozumím, nepotřebuju sedět v hospodě s kdekým), čtou jen samé zbožné věci (jak řekl jeden zbožný kněz, že všeho moc škodí a je dobré občas si přečíst i něco jiného, lehčího, řekl bych), oblečení mají nevýrazné barvy a vzhledu (jsem chlap, neřeším hadry, prostě mám rád černou a tak chodím v černém), sedí stále v kostele (což je pravda a nestydím se za to, kdopak se rád nevrací domů) a stále se jen modlí a neumí se smát vtipům. No, kdo zná Chestertona, Leona Bloye, jistě ví, že katolický humor je velmi krásný. Ale zpět k fantasy. Ano, i katolík čte fantasy literaturu. Mezi nejvýznamnější autory (podle mě ten nejvýznamnější) přeci jen patří John Ronald Reuel Tolkien. Málokdo dnes ví, že to byl velmi zbožný katolík, který měl nesmírnou úctu k Eucharistii a miloval Mši svatou. Díky Bohu, že i u nás (u sester sv. Pavla) vyšla kniha Tolkienovo vidění světa, s krásnou předmluvou jáhna Štěpána Smolena, kde je Pán prstenů rozebrán filosofem Peterem Kreeftem (mj. u nás vyšla od tohoto autora kniha Návrat ke ctnostem, kterou také doporučuji). Tolkien dokázal úžasnou věc. Svoji zbožnost vložil do tohoto díla a vytvořil něco nádherného. I když v Pánu prstenů nejsou kostely a nemluví se o Bohu, vše to tam je. Bohužel v dnešní době, kdy svět ovládají jiné "hodnoty", kdy hřích je ctností a ctnost hříchem, chybí ve světě literatury, tak čistá fantasy a tím myslím jak po morální stránce, tak i filosofické, teologické a jazykové, jako je právě Pán prstenů. Naopak. Čím víc je něco bestsellery, tím spíš je to mravně kniha závadná (mimo fantasy například 50 odstínů šedi, ve fantasy Harry Potter a jiné.) Na první místo je postaven člověk se svými vášněmi a chtíči. Bylo by nádherné, kdyby povstala z popela jako bájný fénix křesťanská fantasy literatura, která nemá potřeba se zalíbit světu ubohým dějem a ještě ubožejšími dialogy, ale naopak chválit vše, co Bůh stvořil a ukazovat krásu toho stvoření, bez pohoršování maličkých. Dnes smí oproti dřívější době vycházet cokoliv. Knihkupectví jsou přecpaná esoterikou a všemi možnými "duchovními" směry. Škoda, že v záplavě těchto braků, které člověku spíše uškodí, vychází tak málo dobré literatury, ale Bohu díky, že ještě existuje...