Je to opravdu tak důležité?

Dnes ráno jsem nastoupil do tramvaje. Pustil si hudbu, abych nebyl rušen okolím. Po chvíli jsem si všiml slečny, která seděla přede mnou. Zahlédl jsem soupis věcí. Samá kosmetika. Uvědomil jsem si, že se normálně setkávám s tím, že se ženy v tramvaji malují, pudrují a já nevím, co vše potřebují ke svému "zdokonalování", prostě je to normální. Jakmile se oteplí, lidé zvolí spíše neoblečení, napatlají se nějakýma šilenýma prostředkama a jdou pařit. Asi jsem divný. Přijde mi to jako zbytečné a povrchní. Kdyby lidé tak jako pečují o své tělo, pečovali alespoň trochu i o svou duši. To, že často svým "modelem" pohoršují, což vlastně je i jejich úmyslem, líbit se a vyvolat v osobách opačného pohlaví chtíč, je vlastně laciné a ubohé. Pravá láska není o chtíči, což ale tito lidé většinou neví, ale snad na to jednou příjdou. Pak tu máme módu "mužů". Zženštilí "muži", parodující mužské pohlaví. Před nějakou dobou jsem šermoval. Vyrůstal jsem mezi normálními chlapy, kteří tímto způsobem uvažování dnešních "mužů" opovrhovali. Oblečení ale není vše. Muži si začali holit nohy, používat make-up. Degenerace myšlení je na vzestupu. Není nijak neobvyklé, když přepínám z písničky na písničku v mp3, při jízdě městskou hromadnou dopravou, že zaslechnu, jak se dva metrosexuálové či homosexuálové, těžce se to dnes rozlišuje, baví o tom, co si koupili za nový přípravek proti uhrům a jak jdou odpolko do solárka. Muž má být mužem. Žena má být ženou. Chápu, že feminizace žen a degenerace mužů, je symbolem novodobé společnosti, ale Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Když jsem se stal katolíkem, viděl jsem, že mým úkolem je být mužem i mimo šerm. Žádné neustále usmívání, žádné sladké řeči, žádné oblíkání se jako ženská. Naše řeč budiž ano ano ne ne. Snažím se být dobrým křesťanem a dobrým otcem a prosím Pána, aby mi dal milost a držel mě, když už padám. Nechápu, proč lidé tolik dbají o svá těla. Nemyslím tím, že se o tělo pečovat nemá, ale přehnaná péče o tělo na úkor duše, je prostě špatná. Pro mě, jakožto křesťana, je nejpodstatnější můj vztah s naším Pánem a Spasitelem a od toho se odvíjí vše ostatní. Neříkám, že mi to jde, ale snažím se. Jsem pouze nedokonalý muž a hříšník, ale s Pánem Bohem jde všechno, co je dobré. Kdyby se každý staral o spásu vlastní duše, to by bylo na světě krásně. Nejsvětější Srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi hříšnými. Přeji všem požehnaný den.