Důležité je vytrvat

Z mnoha stran dnes člověk slyší, jak se v Irsku legalizuje sodomie, jak je normální být rozvedený, že kardinál dělající teologii na kolenou se vydává za hlas Církve a brojí proti rodině a katolické morálce. Písmo svaté se staví na roveň koránu. Peklo je prázdné. Již se nemluví o spáse duše, ale o potřebě starat se o chudé a imigranty a matku zemi. Je smrtelným hříchem napsat knihu bránící katolickou morálku. Český katolík si může říct, že je to přeci jedno. Je to daleko. Jsme za Alpami. Bohužel to daleko není. Už je to i u nás. Dny víry trvají týden a pak končí. Do "katolického" týdeníku přispívají lidé propagující homosexualitu či schizmatici, padlí kněží. Lidé propagující homosexualitu nejsou nijak Církví trestáni. Kněží, kteří se chovají jako správní eklektici, kteří se snaží přijímat ze všech možných "duchovních" směrů a ještě to vydávají za plně katolické, přičemž své oponenty, dokonce i spolubratry ve službě, označí za psychicky nemocné, nenávistníky a zpátečníky, jsou odměňováni. Svá moudra, nic neříkajícího a plytkého obsahu, vydávají za těžkou filosofii, ideální jako vánoční dárek. Najdou se i tací, co likvidují liturgický prostor s větším nadšením než protestanti. Staré ornáty se vyhazují, staré knihy hnijou na půdách. Krásné oltáře se zakrývají, v tom lepším případě, či se rovnou vyhazují a doprostřed presbytáře se cpe něco rádoby uměleckého, nevzhledného, nedodržující ani vydané normy. Je pravda, že je takových kněžích minimum, na západě je to mnohem horší, ale jsou. Místo křesťanského pozdravu člověk dnes i v kostele slyší dobrý den. O úctě k Nejsvětější Svátosti raději ani psát nebudu....jako by člověk ztratil uvědomění si velikosti Boží, postavil se na roveň a začal vydávat za pravdu vše, co se mu líbí. Na prvním místě je člověk. Já. Já. Já. Egoismus mor pro duši. Jenže já nejsem na prvním místě. Na prvním místě je Bůh. Od vztahu s Bohem se vyvíjí vše.  Právě proto by nás tyhle těžkosti, ty urážky a svatokrádeže co se okolo nás dějí, tak ty by nás měly bolet KVŮLI tomu, že urážejí primárně Pána Boha. Pokud by tlačily jen nás, "že je to špatně", byli bychom my na prvním místě před Bohem a tenhle postoj nevede k duchovnímu růstu. Je třeba nahlížet na vše optikou Boha a potom se dokážeme nad tyto věci povznést tak, že je budeme trpělivě snášet pro Boha a ono utrpení Mu můžeme obětovat. Kdo pečuje o svoji duši, dokáže pečovat i o své bližní. Má priority jasně dané a ví proč to dělá a pro Koho to dělá. Ať se děje okolo nás cokoliv. Kdo se bude snažit o "předělání" katolické víry i morálky ku svému obrazu neskončí dobře. Bůh se nedá oklamat. Vždy je zapotřebí setrvat v pravdě Kristově. On je Světlem a vše mimo Něj je temnota. Stačí si vzpomenou na mlýnský kámen.

"Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře."

Setrvejme s Kristem. Je to náš Pán a Spasitel. On za nás položil svůj život. Vykoupil nás Svojí krví a slavně Zmrtvýchvstal. On nám dal to, co nám nedá žádný člověk. Obnovujme své křestní sliby, zpytujme svá svědomí, litujme svých hříchu, modleme se růženec, prosme nejblahoslavenější Pannu Marii o přímluvu a žijme s Kristem. Požehnaný zbytek dne. +

JPS,MVL :)